Aktuálně
Se skupinou Stráníci jsme se poprvé setkali někdy v roce 2006 na oblastním kole Trampské Porty, kde Luboš předsedal porotě. O té doby se potkáváme alespoň jedenkrát do roka a tak není divu, že nám Stráníci padli do hledáčku jako hosté na Svojšický Podzim.
Vznik skupiny sahá již na léto roku 1983, v podstatě od toho samého roku jsou Veronika a Luboš stálými partnery a od roku 1985 manželé. Od té doby se může datovat vznik tramp-folkového dua Stráníci. Během let osmdesátých prodělali spoustu obměn v různých skupinách, Šlapací pětka, Kapr na modro, Neelectric band, ale především Náhodná sešlost. Přes všechna tato seskupení byl základní kámen položen na pevno a duo Stráníci hrálo i samostatně. V roce 1989 poznali Jardu Popelku, který v jejich historii zahrál velmi významnou roli a v roce 1991 s nimi vstoupil na prkna, co znamenají folkový svět. Ovšem předtím v roce 1990 založili první oficiální kapelu Stráníci a spol. a natočit svoji prvotinu MC – Ranní rozjímání. Ve skupině se vystřídalo od roku 1991 hodně významných muzikantů (např. Honza Brož, Jindřiška Brožová, Ivan Brzobohatý …).
TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJE…….
ANEB CHRPA, JAK JI ASI NEZNÁTE
Základní, notoricky známá fakta:
Kapela byla založena v říjnu 1974. Tehdy Josef Bob Kratochvíl sezval kamarády do útulné hospůdky v Doubravicích nedaleko Pardubic, a tady vybíral lidi, kteří by na něco hráli a zároveň dobře zpívali, protože hned od počátku věděl, že více hlasů bude potřeba.
Během 1,5 roku vykrystalizovala sestava:
Josef Bob Kratochvíl – kontrabas, banjo
Václav Tvaroh – housle
Jiří Zourek – kytara
Oldřich Volf – kytara, kontrabas
Eduard Šťastný – zvukař
Roman Dostál – moderátor ( od října 1976 )
Olda s Bobem střídali nástroje dle potřeby a samozřejmostí byl zpěv všech členů, protože Chrpa v té době, a ještě dlouho potom, byla společně se Stopou Pardubice, jedinými soubory v širokém okolí, které dokázaly zpívat čtyřhlasně.
Na začátku byly velké problémy se zpěvem přes aparaturu. To zná asi každý muzikant, že jinak se zpívá tzv. na hubu a úplně něco jiného je přes mikrofon. Na jednom z prvních vystoupení odmítli kluci zpívat přes aparaturu, stoupli na kraj jeviště a přidali na hlasech. Jejich výkon ohodnotil porotce Erik Knirsch tak, že prý to není zpěv, ale řvaní do lidí. Když ho jeho žena přemlouvala, aby klukům alespoň něco pochválil, že začínají, že je potřeba je podpořit apod. řekl – nemám co bych pochválil. Hoši si to vzali k srdci a začali tvrdě pracovat na technice a spolupráci s technikou a i sami na sobě.
Kamarádky a kamarádi, oznamujeme Vám smutnou zprávu, že nás navždy opustil ve věku 57 let kamarád Ota Kolář - Tíno ze Sezemic.
Tíno byl náš velký kamarád a dlouholetý konferenciér Festivalu Trampské písně v Horním Jelení, kde jsme ho poznali i mi. Od roku 2008 konferoval také festival Svojšický Podzim.
Děkujeme a věnujme mu vzpomínku. Ahoj Tíno!